Když jsem byla malá, představovala jsem si pod pojmem "mít psa" oživlou hračku, se kterou se budu moct chlubit kamarádkám. Když jsem byla o něco starší, začínala jsem chápat, že pejsek není žádná hračka, ale živý tvor, kterému se musí jeho páníček s láskou věnovat. Ale nikdy jsem si nedokázala představit, že bych kdy mohla mít psa já. Tohle u nás doma nemohlo fungovat. S přáním "chtěla bych domácího mazlíčka" jsem došla pouze k andulce, se kterou si teď každé ráno při chystání snídaně povídám. A přesto teď na nohou chovám skoro šestiměsíční štěně a nestačím se divit. Ale šťastně divit.
Mít psa je psina, vážení, to vám ostatně objasní každý, kdo psa má. Kromě toho je to ale i starost, skoro, jako byste si pořídili miminko. Až na to, že tohle miminko vám nebude odmlouvat. Nemusíte ho učit chodit a čurat. A může se přetrhnout, jen aby vám vyhovělo. Když udělá něco, co nesmí, a vy mu vynadáte, v momentě vám bude chodit v patách a snažit si vás udobřit (alespoň moje miminko tohle dělá). Pes je radost. Ta největší na světě. A víte vy proč? Protože pes miluje bezvýhradně a bezpodmínečně. A protože pes vás nikdy neopustí.
A já se zase dostala tam, kam jsem nechtěla. Ale co už s tím. Snad jen na konec dodám, že se neskutečně moc těším na letošní Vánoce, které s námi bude poprvé trávit i náš čtyřnohý miláček. A že zdobení stromečku bude rozhodně velice zábavné. A že vás Percy moc pozdravuje. A že ho nikdy nikomu nedám.
Pejskové jsou skvělí, to můžu jen potvrdit :) A pozdrav Percyho ;) Jinak skvělý článek Em ;)
OdpovědětVymazataký zlatý 8_)
OdpovědětVymazatja mám doma tiež maltézáka 8) slúži nám ako prachovka 8D ale všetci ho milujeme 8P
Jako prachovka? :D U nás teda Percy jako papuče - vždycky přijde a lehne si mně nebo někomu jinému z rodiny na nohy :D :) Akorát teda já nemám maltézáčka, toto je havanský psík :)
VymazatTak to je úplně přesné, někdy na ně hrozně nadáváme, ale co by jsme bez nich dělali :) My máme boxerku a když něco provede tváří se tak provinile a neštastně, že se na ní nedá dlouho zlobit :) Krásný pejsek, jak si ho nakonec tedy získala? :)
OdpovědětVymazatPřesně tak! Na ně se prostě nejde zlobit :)
VymazatA děkuju moc. No, rozhodla jsem se, že bych ho chtěla, našla na internetu inzerát jedné hodné rodiny a omílala téma "budeme mít pejska" tak dlouho, dokud jsem neudolala mamku. Taťka byl proti, ale teď na něj nedá dopustit a všichni ho doma milujeme :)
Pejska ti moc závidím. Sice máme velký dům, žijeme a venkově, ale pes žádný a to kvůli rodičům. Ani nevíš, jak mi ten tvůj článek zvedl náladu. :)
OdpovědětVymazatJej, to mě mrzí :( My bydlíme na bytě a žádný problém, jak jsem si myslela, že se mi nebude v zimě chtít chodit venčit do toho mrazu, tak žádný problém :) A myslím si, že když máte dům (předpokládám i se zahradou), tak není lepší místo pro pejska. Zkus ještě na rodiče "zatlačit" :)
VymazatNádherně napsaný článek.
OdpovědětVymazatnení jediná věc, se kterou bych nesouhlasila. Mám naprosto stejný názor :) pesjci jsou úžasní, bezbranní, potřebují strašně moc lásky a láska k nim je věčná a pes nikdy nezradí. Jsou to úžasní kamarádi, bez kterých bych já osobně nebyla schopna žít.
Opravdu krásně napsané!! :))
.. že ho miluju, broučka! Vyřiď pac a pusu!
OdpovědětVymazat