Top týdne (3): Knihy z dětství

Toto pondělní meme má na svědomí Luu. Cílem je uveřejnit topku něčeho, co souvisí s knihami.

Jak už jsem zmínila v minulém příspěvku do tohoto meme, začala jsem poněkud později než většina blogerů, tudíž jsem pozadu.

UFF! Tento týden je to snad poprvé, co jsem se při sestavování článku do tohohle meme nijak zvlášť nezapotila, koneckonců, knih z dětství je hodně, takže seznam mi šel jako po másle! Abyste věděli, co beru za dětsví - je to doba od narození až po věk 13-14 let, i když dnes jsem se zaměřila spíš na dobu od těch 6 či 7 let, kdy jsem už uměla jakž takž číst sama.

PS: Opět upozorňuji, že čísla jsou pouze pro orientaci a neznačí pořadí.

1. Nejoblíbenější pohádky - Disney (Walt Disney)

Myslím, že je to první kniha, kterou jsem kdy dostala a pamatuju si to. Byly mi 4 roky, dostala jsem ji od rodičů k narozeninám, a mám ji doteď. V té době jsem samo sebou ještě neuměla číst, a tak jsem po rodičích vyžadovala každovečerní předčítání. Bohužel, drazí rodičové mysleli, že mě tím uspí, já ale vždy usnula až po pohádce. Nejčastěji ne hned po jedné, obyčejně jsem totiž vyžadovala ještě minimálně jednu. Rodiče si se mnou opravdu užili srandy kopec, to vám povím...

2. Povídání o pejskovi a kočičce (Josef Čapek)

Touhle knihou mi máma zachránila život. Byli jsme totiž nakupovat v Brně v Olympii a normálně by nás s bratrem naši strčili do Dětského koutku, aby měli klid, ale ten ten den zrovna nefungoval, tak se s námi museli po těch nákupech tahat. A já se prostě rozhodla, že jim nedám pokoj, dokud mi nekoupí knížku, protože ty, co jsme měli doma, jsem už znala nazpaměť. Tak jsme zamířili do knihkupectví a já si vybrala Barbie na prázdninách. Ano, já vím, co si myslíte. Máma naštěstí řekla, že něco takového mi nekoupí, že když už knížku, tak pořádnou. A vybrala mi Povídání o pejskovi a kočičce. Dík, mami!

3. Bibi, milovnice zvířat (Zuzana Francková)

První knížka, kterou mi máma přinesla z knihovny, když jsem byla v 10 letech nemocná. A zbožňuju tu knížku doteď 

4. Letopisy Narnie (C.S.Lewis)

Tady jde vidět, jaký má máma skvělý vkus, protože tu mi taky půjčila z knihovny ona, když jsem ještě byla malá. Knihu jsem četla ještě v tom starém tenoučkém paperbackovém vydání, které tak miluju, a které mám i doma.

5. Harry Potter (J.K.Rowling)

Vánoce, rok 2004. To mi bylo 10, naši se rozhodli, že už zvládnu i "náročnou" četbu, a tak mě pod stromečkem čekal první díl. Mám ho zrovna v tomhle prvním vydání, ve kterém se, pokud vím, už moc sehnat nedá, leda v antikvaritátech, a ze všech dílů je nejošoupanější. Co na to říct, tahala jsem ho s sebou prostě všude.

6. Čaroslečna (Terence Blacker)

Čaroslečnu jsem prostě zbožňovala. Do dvou týdnů jsem přelouskala všechny díly, což byl u mě tehdy obrovský úspěch. Taky jsem takovou fajn učitelku, co umí kouzlit a nosí v rukávu krysu, chtěla. Vlastně, abych byla upřímná, bych takovou učitelku chtěla i teď, u nás na gymplu by se šikla 

7. Pohádky (Hans Christian Andersen)

Jedna z knížek, co jsem dostala k 8. narozeninám, spolu s Pohádkami bratří Grimmů, které zmíním níže. Tyhle pohádky v sobě mají pořád to stejné kouzlo, jaké měli, když jsem je četla poprvé, i když teď více vnímám to, jak jsou smutné.

8. Nejkrásnější pohádky bratří Grimmů

Tak tyhle pohádky mě děsily, děsí, a děsit nejspíš vždycky budou. Ale vážně, dávat dětem číst, kterak si jedna Popelčina sestra uřízla kus paty, aby nacpala patu do střevíce, a že ta druhá si pro změnu uřízla palec, a ještě to hezky ilustrovat se spoustou krve? Ne, díky, tohle svým dětem číst opravdu nebudu.

9. Klukům vstup zakázám (Thomas Brezina)

Miluju tuhle sérii, miluju! Ano, pořád  Tak pardón, ale mít nevlastní sestru (vždycky jsem chtěla sestru), se kterou bych vlastnila čarodějnický dům, kam bych chodila čarovat? No kdo by si tohle nepřál?! Taky mi z první knihy téhle série něco silně utkvělo v paměti. Dvě holky-čarodějky se připravovaly na první čarodějnickou zkoušku - měly se naučit snad tucet tlustých bichlí kouzel nazpaměť, ale ony místo toho našly kouzlo, díky kterému si všechno bez námahy zapamatovaly! Na tohle si vždycky vzpomenu před nějakou písemkou, protože takové kouzlo by se mi taky dost hodilo 

10. Tajná sedma (Enid Blytonová)

Z Tajné sedmy jsem přelouskala všechny díly během pár týdnů a pak jsem si zoufala, protože jsem chtěla taky založit takový detektivní kroužek, jenže jsem neměla kůlnu a nikdo se k tomu stejně neměl. V dětsvtí jsem milovala takovéhle detektivní příběhy, kromě knih jsem i sledovala seriály jako byl Columbo nebo To je vražda, napsala, o to podivnější je, že mě nebaví teď. Sem tam něco přelouskám, ale pravé detektivky, to není nic pro mě. Kdo ví, možná jsem si to vyčerpala už v dětsví...

A jaké knihy jste v dětství četli vy?