Najít dnes young adult knihu, která by přesně nesplňovala aspekty svého žánru, je velice těžké. Ale najít young adult knihu, která by dokázala čtenáře překvapit, je ještě těžší. Meagan Spooner je ve svém oboru opravdu kouzelnice, protože se jí povedlo obojí. Nevzpomínám si ani matně, kdy naposledy by se mi dostala do rukou kniha, která vypadá od prvního pohledu na obálku tak nevinně a jednoduše, ale ve skutečnosti dokáže neuvěřitelně překvapit...a také trochu vyděsit. Autorka si zcela bez diskuze při psaní počínala trochu jako Pejsek a Kočička při vaření dortu - tu vzala kousek něčeho - nazvěme to hororem - tu zase pár trpkých, šokujících událostí, tamhle třeba něco málo peprné akce... ve výsledku je však dort, v našem případě kniha, jednou z největších lahůdek, jakou si můžete dopřát. A břicho vás z ní bolet nebude. Možná maličko hlava, kterou budete muset v průběhu četby potrápit.
Jedním z největších překvapení byl náznak milostného trojúhelníku, který se však nekoná. Upřímně doufám, že u tohoto statutu autorka zůstane, protože rozhodně dokáže napsat skvělý příběh i bez toho, aby využila tohoto už ohraného klišé. Stejně tak jsem zůstala zírat s pusou otevřenou nad tím, do jakého světa jsem se to začetla.
Příběh má prvky steampunku, a odehrává se zčásti ve městě, které běží jako dobře promazaný stroj (snad i doslova?) - včetně jeho obyvatel, kteří přesně znají své místo v tom všem - a zčásti se odehrává ve světě za Zdí, který zůstal zpustošen válkou, a ve kterém na vás můžou na každém kroku číhat děsiví a nebezpeční kanibalové. To není zrovna námět, který by se čtenáři dostal pod ruku často, že? A to ani nemluvím o magických bublinách, skrývajících duchy či stromy, které po západu slunce oživnou a pokusí se vás zabít, nebo o strojích, kteří přemýšlí jako lidé, a lidé se zase chovají, jako byste byli pouze zdroj energie... Netvrdím, že je Ptačí zpěv horor, ale v jistých chvílích se mu opravdu blíží. A to je dobře, jelikož je to přesně to, co dnešním knihám pro mladé dospělé, které kolikrát vypadají, jako by od sebe autoři opisovali, chybí.
Žádný skvělý příběh se neobejde bez sympatické, odvážné a chytré postavy, souhlasíte? Meagan Spooner ano, a je si dobře vědoma že toho, že dvě jsou lepší než jedna, takže tu máme hlavní hrdinku Lindu, která je přímo ztělesněným snem každého čtenáře s dobrým literárním vkusem. Linda je přesně to, co drží všechny dobré aspekty knihy pohromadě, a těm špatným nedá sebemenší šanci se projevit. Je tím nejlepším průvodcem po světě Ptačí zpěvu, kterého nebudete chtít ani na poslední straně opustit. Je nemožné si tuhle holku neoblíbit!
A to stejné platí i pro Orena, kluka ze světa za Zdí, který je stejný jako jeho dárek Lindě - oheň. Jeden nikdy neví, co od něj čekat, ale jedno je jasné - tohle je zatraceně ten případ kluka, jakého má každá holka ráda, a chtěla by ho potkat! A nakonec se přistihnete, že on a Linda jsou dvojka, která začíná pomalu, ale jistě šplhat po žebříčku vašich oblíbených knižních hrdinů - pomaličku, ale jistě.
Samotný styl psaní je lehký, příjemně se čte, obsahuje pasáže, ze kterých se vám zatají dech - ať už překvapením, zděšením či nadšením. Děj díky tomu plynule ubíhá, stále se něco děje, stále je kam zaměřovat svou pozornost, ať už jsou to akční scény či popisné pasáže, kterých sice kniha obsahuje více, než je u YA knih zvykem, ale rozhodně to není na škodu a do celkového konceptu příběhu skvěle zapadají - koneckonců, kdo by se nechtěl o kouzelném světě dozvědět víc?
Samotný závěr knihy je tak napěchovaný událostmi, že jeden neví, kde mu hlava stojí. Přidejte si jedno nečekané odhalení, rozuzlení, srdcervoucí scénu, a musí vám být jasné, že Ptačí zpěv aspiruje na jednu z nejlepších YA knih, jaké jsem za poslední dobu četla.
