sobota 9. května 2015

Recenze: Hledání Aljašky


Autor: John Green
České vydání: 256 stran, paperback
Nakladatelství: YOLI, 201
Česká anotace: Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... 

Co, proč a jak aneb Moje reakce:
John Green je teď bezesporu v kurzu. Číst ho je téměř módní záležitostí, definující stylovost dnešních teenagerů. Mě se bohužel tohle šílenství nijak nedotýká. A proč? Čtěte v recenzi.

Trocha toho recenzování:
Greenova prvotina je dokonalou ukázkou toho, že čím více od knihy čekáte, tím více budete také zklamáni. Než jsem Aljašku vůbec začala číst, měla jsem jí pomalu plné zuby - byl jí plný tumbler, twitter, facebook...všichni ji až do nebes vychvalovali. Takže jsem měla samozřejmě jistá očekávání...která byla již po třiceti stranách nemilosrdně smetena.

Ploché postavy. Zoufale ploché postavy, s jakými jsem se už dlouho nesetkala. Miles mi přišel jako otravná moucha, které se pokoušíte zbavit, ale ona to ne a ne vzdát. A jak by taky mohla? Je hlavní postava. A okouzlující, pro všechny fascinující Aljaška Youngová? Ta mi přišla jako hloupá holka, která se snaží hrát si na něco víc, než je, a až zoufale se nás snaží přesvědčit, že je nepředvídatelná a nespoutaná a prudce inteligentní. Vytáčela mě už od první chvíle. Jsem však vytrvalý čtenář, a tak jsem se rozhodla vydržet a zjistit, jestli mě příběh přece jen nechytne.

Chytl. Bůh ví proč, možná za to může pár vedlejších postav. Především Plukovník, kterého bych hned pasovala na hlavního hrdinu celého příběhu, protože jím taky je. Neskutečně mě bavily jeho proslovy a rádoby moudra, která mám založená záložkami. Nemůžu upřít sympatie i určitým popisným pasážím, z nichž jsem si některé vypsala, vtipné situace, které mě opravdu a upřímně rozesmívaly, a sympatický a nenáročný styl psaní, díky kterému se celý příběh hezky četl.

Ale tím, co mě na knize nejvíce zklamalo, nebyly postavy (jelikož s nimi se dokážu vyrovnat), ale to, že když Green vytáhl své eso v rukávu, kterým hodlal nehorázně šokovat a celý dosavadní příběh zvrátit, pro mě vyšel jeho triumf hodně naprázdno, jelikož jsem ho už od začátku čekala. A byla jím pěkně znechucená. To neumíš své čtenáře emočně ždímat i jinak?! Stát se cokoliv jiného, kniha by měla mnohem vyšší hodnocení. Ne, nevadí mi co se stalo Naopak mě to nechává naprosto chladnou. Vím totiž, že jsou i jiné způsoby, jak čtenáře duševně rozložit, a které nejsou tak čekané. Ona je to totiž docela dobrá kniha, s fajn dějem, a tohohle byla vážně škoda.

Závěrečné hodnocení:
Hledání Aljašky je skvěle napsaná kniha, která totálně pokulhává na charakterech, kteří by měli příběh táhnout, ale ve skutečnosti to dost flákají... a styl psaní na to zoufale nestačí, ať se snaží sebevíc. I tak si však najde čtenáře - je to totiž John Green. Potenciál má, jen by to chtělo naučit se napsat dojemný a silný příběh i bez toho, aby své čtenáře citově vydíral a ždímal.


Mé hodnocení: 6/10

- Knihu si můžete objednat na e-shopu Dům knihy
- Anotace i obrázek obálky byly použity ze stránek nakladatelství

9 komentářů:

  1. Já momentálně tuto knížku čtu a musím říct, že se mi líbí, do konce mi zbývá dvacet stránek tak jsem zvědavá, jaké to bude. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už se to moc nezmění :D Ale jo, jen úplný závěr byl dobrý :)

      Vymazat
  2. Hehe, dokonale jsi vystihla moje pocity! :D Milese bych nejradši zaškrtila a jediná chvíle, kdy mě zajímal, bylo až po tom "velkém" zvratu, kdy jsem se mu smála a užívala si ty "depresivní" momenty, ve kterých se topil. Plukovník je hlavní hrdina, o tom žádná (když někdo jako já Milese prostě ignoruje). U Greena je podle mě problém s tím, že ho všichni děsně přeceňujou a tím ostatním stavěj děsně vysoký očekávání. Já jsem čekala, že Green bude králem contemporary a bude psát jako bůh. No, zatím mě nijak nepřesvědčil a osobně ho řadím mezi průměr. Nelíbí se mi, jak citově vydírá čtenáře - zrovna u Aljašky by stačilo, kdyby tu holku tak nemystifikoval a neudělal z ní blbku, která se jenom předvádí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem rozhodnutá dát mu ještě šanci, zkusím Papírová města i Kateřiny... uvidí se. Ale to jenom proto, že je to tak skvělý pán :D

      Vymazat
    2. Já taky! :D Třeba jeho povídka v Let it Snow byla fakt boží, takže věřím, že to byl jenom knihou a ne Johnem.

      Vymazat
  3. tak tohle je první špatná recenze na Hledáni Alijašky co čtu :D ... Mě se to líbilo, i když tam občas s něčím nesouhlasím a tak trochu jsem nepochopila za čím se vlastně honili celou tu dobu po její smrti, ale o tom smyslu se nesmí asi moc přemýšlet :D ....
    http://thereviewsforbooks.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. SPOILER ALERT!!! :D :D

      no jako oni se honili za tím co se stalo a jestli to byla nehoda a nebo úmysl a mohli tomu zabránit... takže to podle mě až tak mimo mísu nebylo :)

      Vymazat
  4. Osobne som od Greena ešte nič nečítala a akosi sa na to ani veľmi nechystám :-) Jeho knihy sú dosť známe a zrejme majú niečo do seba, čo dokázalo nadchnúť mnoho čitateľov, ale zrejme to nebude moja šálka kávy. Pekne napísaná recenzia :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Máš to nejhezčí záhlaví ze všech záhlaví co jsem kdy kde viděla!! :)

    A moc pěkná recenze :) Osobně se mi Aljaška líbila méně než Hvězdy a musím souhlasit s tím, že mě ten ústřední zvrat taky trochu zklamal. Protože to bylo tak předvídatelné, až to bolí, sakra! Ale jinak to bylo příjemné čtení :)

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...