úterý 1. května 2012

Recenze: Čísla - Na útěku



Autorka: Rachel Ward
Série: Čísla
Díl: První
Přeložila: Marie Fulková
České vydání: 320 stran, paperback
Nakladatelství: Egmont, 2011

Co si pamatuje, vídává Jem v očích lidí čísla. A co ta čísla znamenají, zjistí v den matčiny smrti. Jsou to data úmrtí.
Když se s Jem poprvé setkáváme, je jí patnáct let a dělá to, co obvykle - místo školy se poflakuje v zastrčených uličkách Londýna, na místech, kam podle jejích vlastních slov chodí děti jako ona rády. Tohle vlastně dělá Jem celý život; putuje od jedné pěstounské rodiny k druhé, chodí za školu a vůbec si vlastně nic z pravidel nedělá. Dnešní den ale není stejný. Dnes totiž na svém oblíbeném místě u kanálu potkává vyčouhlého černošského kluka, kterému přezdívají Pavouk. Jem s ním nechce mít nic společného, jednak nemá společnost jiných lidí ráda, jednak Pavoukovi beztak zbývají necelé tři měsíce života.
Ale přese všechno se daří Pavoukovi proniknout přes Jeminy ochranné bariéry, stává se jejím přítelem a Jemin život je najednou o něco snesitelnější. Možná ne jen snesitelnější, možná dokonce…krásný. Kdyby však jednoho dne nevyrazili na výlet do centra Londýna, kdyby Jem nespatřila v očích mnoha lidí stejné datum, kdyby neutekli… Kdyby neutekli, byli by mrtví, Takhle se vydávají Pavouk a Jem na útěk jakožto hlavní podezřelí z teroristického útoku. A Pavoukovo číslo zůstává stále nezměněné…

NumbersKniha je označována jako thriller, já z ní však měla ze začátku dva zcela rozdílné pocity. Tím prvním byla lítost - vždyť komu by se nezželelo malé hubené holky, byť trochu hubaté, která našla v sedmi letech matku předávkovanou drogami, a od té doby putovala díky své přirozeně konfliktní povaze z jedné pěstounské rodiny do druhé. Tím druhým pocitem bylo podráždění - zrovna moc nemusím nespisovný a hovorový jazyk a různé slangy, obzvláště pak v knihách. Rachel Ward však vyhnala "nespisovštinu" až do extrému a já se tedy znovu setkala s tím, čemu jsem se od Dětí ze stanice ZOO urputně vyhýbala. Musí se však autorce nechat, že zřejmě věděla, co dělá, jelikož ty hrůzy, co naše drahá Jem vypouštěla z pusy, jí dodávaly na uvěřitelnosti.
Sám Pavouk byla postava, kterou byste opravdu moc chtěli mít rádi - kdyby autorka neustále neupozorňovala na jeho problémy s osobní hygienou a tudíž i na nakyslý puch, který ho neustále doprovázel. Možná si myslela, že tím lépe vykreslí jeho charakter a neustálým upozorňováním si čtenář na onen smrad zvykne. Nezvykne,a když mu Jem navrhuje koupel, přistihnete se, jak horlivě přikyvujete a modlíte se ke všem svatým, jako byste snad mohli Pavoukovo podpaží cítit z těch stránek taky. Autorka díkybohu někdy v polovině příběhu dopřeje Pavoukovi vydatnou sprchu a vy si stejně jako Jem uvědomíte, jak je krásný - ne vzhledově, ale tím, jaký je, a že se pod tou slupkou tvrďáka a frajera skrývá milý a zranitelný člověk s neuvěřitelnou spoustou energie, co ani chvíli neposedí a dokáže vás rozesmát.
Number


Co se týče samotného příběhu, autorka velice pečlivě vykresluje každou událost, což však není na škodu. Nebojte se žádných sáhodlouhých popisů, kniha má jen nějakých 300 stran, a tak se všemu věnuje s mírou. Co zaručeně táhne celý příběh, jsou Jeminy a Pavoukovy rozhovory, zábavné i vážné, ale hlavně uvěřitelné. Nicméně ačkoliv je hlavní hrdinkou Jem, nejvíce pozornosti na sebe zaručeně strhává Pavouk, takže když ke konci knihy částečně zmizí ze scény, je to jen dobře, neboť máte šanci lépe se soustředit na samotnou hrdinku.

Kniha samotná se mi četla dobře, když jsem si zvykla na nespisovnost, a ačkoliv jsem mnohdy Jemino chování neschvalovala a nesouhlasila s ním, na každé stránce jsem jí fandila a přes lítost k ní jsem se během knihy propracovala až k obdivu její statečnosti a jejích odhodlání. Konec sám by vás neměl překvapit, ale přesto zůstanete zírat s pusou otevřenou, protože autorka nepíšu žádnou utopii, a vy jí to přes všechno ujišťování uvěříte až s poslední stranou, kdy vás zamrazí až do morku kostí. A to se mi líbí.
Podtrženo a sečteno, za neotřelý nápad, skvělé zpracování a dva hrdiny, kteří nejsou tak úplně hrdiny, nezbývá, než se autorce hluboce uklonit. A mimochodem, těšte se na filmové zpracování.

Moje hodnocení: 8/10

-Knihu si můžete objednat ze stránek nakladatelství
-Obrázek obálky byl použit ze stránek nakladatelství
-Recenze byla doplněna o obrázky z deviantart.com

2 komentáře:

  1. tuhle knížku jsem četla a dokonce ji mám i doma, ale asi se k ní už nevrátím, protože je na mě moc depresivní, mám ráda veselejší knížky, ale určitě souhlasím s hodnocením 8/10, protože je to jinak skvělá knížka

    OdpovědětVymazat
  2. Na knížku jsem nečetla moc dobré recenze, ale přesto jsem nemohla odolat, když jsem ji v knihovně viděla. Kvůli obálce, která se mi hrozně líbila, ale taky kvůli anotaci, protože mě zaujala. Ta nespisovná mluva vadí každému a já nejsem výjimkou, protože takhle prostě nikdo nemluví... Jem mi hrozně vadila, nechápala jsem nic, co dělala, proč to dělala a prostě nic z jejího chování. Byla mi hrozně nesympatická a pořád je... Knížku bych ohodnotila 7/10, protože nad něčím jsem opravu obracela oči v sloup.

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...