Recenze: Bohové Olympu - Proroctví

Autor: Rick Riordan

Série: Bohové Olympu

Díl: První

Přeložila: Dana Chodilová

České vydání: 512 stran, hardback

Nakladatelství: Fragment, 2012

Česká anotace: Vítejte zpátky v Táboře polokrevných! Volné pokračování napínavé dobrodružné série Percy Jackson právě začíná!
Do Tábora polokrevných přicházejí noví hrdinové Jason, Piper a Leo. Ale než se stačí pořádně rozkoukat, čeká je nebezpečná výprava, vedená záhadným proroctvím. A podaří se při tom všem vypátrat i Percyho Jacksona, ztraceného hrdinu?
Není tak zlé probudit se v autobuse cestou na školní exkurzi mezi svou dívkou a nejlepším kamarádem. Pořádný malér ale je, když spolužáky nepoznáváš, nevíš ani, kdo jsi sám, a netušíš, jak ses tam vůbec ocitl! A to všechno je jenom začátek, protože na výletě v Grand Canyonu se začnou dít vážně strašlivé věci…


Co, proč a jak aneb Moje reakce:
Bože, Ricku... ty jsi vážně génius. Nemohla jsem spát ani jíst, musela jsem prostě číst. Řekni prosím, že Bohové Olympu nejsou opravdu konec Percyho Jacksona. Řekni, že z řecké mytologie dokážeš vyždímat dostatek materiálu minimálně na další spin-off sérii!

Trocha toho recenzování:

Když jsem začínala číst Bohy Olympu, říkala jsem si - žádný Percy, to bude špatné, to bude rozhodně špatné... ale víte vy co? Vůbec to nebylo špatné! Jistě, Percyho jsem stále bolestně postrádala, ale trojice nových postav mi ho alespoň částečně vynahradila. Neumím posoudit, jestli byla tato kniha lepší než knihy původní série o Percym, protože na to jsem příliš zaujatá, přesto dokážu upřímně říct, že mi Rick opět vyrazil dech.

Ale pojďme se tedy Bohům proroctví podívat na zoubek zblízka. 

Nemůžu říct, že jsem se bavila od začátku až do konce (celkem mi to stěžovala Piper, i když ke konci jsem si ji zamilovala), přesto je to kniha, na jakou jen tak nezapomenete.

Trojici Annabeth, Percy a Grover (případně Tyson) jsme vyměnili za trojici Jason, Leo a Piper. Každá z těchto postav má něco do sebe - Jason je odvážný a rozený vůdce, kterému však nechybí empatie a inteligence. Je vždy nakloněný k tomu, poslechnout si něčí radu a řídit se jí - prostě skrz naskrz sympaťák, navíc jeho dočasná amnézie z něj dělá nadmíru zajímavou postavu.

Piper... Piper je jedna z těch postav, které potřebují v průběhu příběhu dospět a pochopit, že nezáleží na tom, jak těžké je břemeno, které nesete, můžete se na přátele spolehnout, že vám od té tíhy trochu pomůžou a nezradí vás. Stejně jsem jí však zejména ze začátku nemohla přijít na chuť - to její věčné "Kdyby tak jen věděli, že je musím zradit.." mi tak neskutečně lezlo na nervy! Nicméně se ke konci knihy pochlapila a stala se z ní pravá hrdinka hodná obdivu.

A Leo... inu, Lea jsem si oblíbila ze všech postav nejvíce. Je vtipný, chytrý, občas má pocit jisté přehlíženosti (bohužel oprávněný), ale vždycky zvládne dokázat, že on je v té skupině přece ten nejlepší! Protože, přiznejme si - kdyby nebylo draka, daleko by nedoletěli. A kdo opravil draka? Leo! A ne jenom jednou. Kdo ze svého kouzelného pásu s nářadím vždycky vytáhne nějakou šikovnou věcičku (popřípadě jídlo)? No přece Leo! A kdo Jasonovi a Piper hned několikrát zachránil zadek? Odpověď už myslím znáte. Stejně jako to, koho že jsem si z celé trojice oblíbila nejvíc - ano, Lea. Zaslouženě si získal moje srdce.

Rick jako vždycky sází na to, o čem ví, že má u čtenářů úspěch - napětí a vtip. Vtip především. Musím uznat, že opravdu byly chvíle, kdy jsem se nemohla přestat smát. A že jich bylo požehnaně! Mohla bych vám tu samozřejmě nějaké vypsat, ale to bych musela opsat polovinu knihy, takže...si tu knihu prostě přečtěte!

Akce... nuž, ani o tu nebyla nouze. Musím říct, že hlavně jsem si lámala hlavu nad tím původním Jásonem a co s ním má vlastně Jason společného... A samozřejmě už jsme si určitě zvykli, že v závěru knihy je akce tolik, že se kolikrát čtenář ztrácí. Není to špatně, aspoň se tím udrží čtenář v pozoru. Nicméně si nemůžu odpustit jednu poznámku - my, čtenáři série o Percym Jacksonovi, už nejsme včerejší. Nejsme už ani děti, proto by mě zajímalo, proč se Rick nedokáže vyhnout situacím typu "tak a teď si bude čtenář myslet, že je strašně chytrý, protože já udělám z postav debily". Ne, opravdu nemusíš nechat postavu uhodit do hlavy, aby jí něco došlo, Ricku. Nám nebude vadit, když nám něco dojde v tom okamžiku, kdy to dojde i postavě, opravdu ne.

Oproti původní sérii o Percym je tu další malá změna - kniha je psát v er-formě. Ano, čtete správně! Jak byste taky chtěli jinak napsat knihu, který má hned tři hlavní postavy, že. Kapitoly jsou pojmenované pouze a jen po postavě, z jejíž pohledu se zrovna příběh odehrává. Ani teď vás nešidí zrak, vtipně nazvané kapitoly jsou pryč. Tohle totiž není Percy. Přesto je er-forma vcelku vítanou změnou a nemění nic na tom, že se kniha čte plynule a lehce bez větších zádrhelů a záseků.

Závěrečné hodnocení:

Tak abychom si to shrnuli. Bohové Olympu: Proroctví je bezpochyby skvělý začátek další úžasné série o (nejen!) řeckých bozích a polobozích. Je to něco jiného (aspoň trošku), přesto si Bohové zachovávají ten styl, na jaký jsme zvyklí a který tak milujeme. A pokud jste stálými fanoušky Percyho, říkám vám - přečtěte si to! Nebudete litovat. Tato kniha by rozhodně neměla uniknout vaší pozornosti.

Mé hodnocení: 10/10

- Chtěla bych poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku

- Knihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství, a také na internetových knihkupectvích Livro a Martinus

- Anotace i obrázek obálky byly použity ze stránek nakladatelství