Recenze: Loviště

Autor: Patricia Briggs

Série: Alfa a Omega
Díl: Druhý

České vydání: 256 stran, hardback

Nakladatelství: FANTOM Print, 2012

Česká anotace: Anna Lathamová netušila, jak složitý může být život, dokud ji neproměnili ve vlkodlaka. A jak nebezpečný, což zjistila, když se stala družkou Charlese Cornicka, syna – a vymahače – Brana, vůdce severoamerických vlkodlaků…Anna a Charles právě dostali za úkol zúčastnit se konference, na které má být předložen Branův kontroverzní návrh na to, aby se vlkodlaci konečně odhalili lidem. Nejnebezpečnější alfa v Evropě je však zásadně proti – a zdá se, že s Branovým plánem nesouhlasí i někdo další. Když Annu napadnou upíři a použijí přitom magii smečky, moc, již by měli ovládat jen vlkodlaci, musí Charles s Annou spojit síly a odhalit toho, kdo za vším stojí – anebo riskovat, že ztratí vše…

Co, proč a jak aneb Moje reakce:

Příjemná oddychovka, která rozhodně neurazí, ale naopak příjemně překvapí, Slupla jsem ji jako malinu!

Trocha toho recenzování:

Už to je nějaký ten pátek, co jsem četla Štvanici, a tak jsem si ni nebyla moc jistá, do čeho to vlastně jdu. Věděla jsem jen to, že je to kniha od mé oblíbené autorky, tudíž není možnost, aby mě v jakémkoliv ohledu zklamala! Bohužel jsem už ze začátku maličko narazila.

Nedá se říct, že bych měla problém s tím, že se z ustrašené a zakomplexované (i když přesto velice milé a sympatické) Anny k závěru knihy stane (stejně jako v předchozím dílu) neohrožená bojovnice, která dokáže vcelku snadno zabít takové monstrum, které položilo na lopatky i svalovou hmotou obaleného Charlese. To, co mi dělalo celkem kruté vrásky na čele, byl fakt, že se Charles až příliš moc staral. Nemám problém ani s tím, pokud se namakaný sexy hlavní hrdina chová starostlivě, ale pokud začnu v průběhu četby pojímat podezření, že se kdesi nakazil Edwardovským synromem, je zle. Od této chvíle si nedovedu představit hrdinu jinak než jako vysokou postavu ve stínech, která s otřížím zrakem a reflexy hlídacího psa sleduje každý pohyb své milované. A i když je mi naprosto jasné, že si toto odsouzení Charles nezaslouží, nedá se s tím nic dělat. Podobně si u mě zkazil reputaci i mnou o mnoho více milovaný a obdivovaný Bones z Nočních lovců. Sečteno a podtrženo, starostlivý chlap je něco, co chce každá ženská. Ne všechny ale milujeme Stmívání, a ne pro každou z nás je Edward ideálem dokonalého muže.

Nicméně přehnaná péče není to jediné, s čím jsem měla u hlavní mužské postavy problém. Pokud vynecháme to, že mě už od začátku příliš nebral, je tu další věc - bratr vlk. Myšlenka toho, kterak má v sobě tenhle indián dvě mysli (či rovnou dvě duše?), přičemž je ta druhá schopná nezávisle se rozhodovat, mě nadchla. Když jsem se ale v počítání, kolikrát se Charles o svém bratru vlkovi zmínil, nebezpečně přiblížila padesátce, pro dobro sebe i knihy jsem se rozhodla v počítání utnout. Nejsmutnější mi na této skutečnosti přijde fakt, že Charles zničil nejen mé dobré mínění o něm, ale i o nebohém bratru vlkovi, ze kterého jsem byla ze začátku upřímně nadšená.

Abych ale pouze nekritizovala, Loviště má i své světlé stránky - a těch není zrovna pomálu. Pokud vynecháme hlavní hrdinku, která na sobě pomalu, ale jistě pracuje, stává se odvážnější, chytřeji myslící, a staví se na vlastní tlapy (totižto nohy), máme tu i zápletku, ve které se za tou spoustou vlkodlačí politiky skrývá i nádech detektivky - a právě tato část je naprosto famózní. Vše se vpodstatě rozjede a skončí relativně rychle, ale až dokud nebyly tři strany před odhalením padoucha, který celý ten atentát na miloučkou a pihovatou Annu spáchal, nebyla jsem si jistá, koho mám vlastně obviňovat. Ačkoliv mi motiv přišel malinko přitažený za vlasy, když se to vezme kolem a kolem, autorka si pro toto rozuzlení připravovala půdu velice pečlivě a nenápadně a vlastně nám ho naservírovala na stříbrném podnose o dost dřív než postavám - jen jsme si ho prostě nevšimli. Jako další klad bych rozhodně zahrnula i využití starých anglických legend. Zakomponování do příběhu sice nebylo zrovna šikovné, rozhodně mě ale bavilo, a na každé straně jsem nepřestávala doufat, že se Excalibur opravdu objeví na scéně. A stejně jako sbírka anglického vlkodlaka byla rozmanitá i škála postav. Ne všechny dostaly tolik prostoru, jak by si jistě zasloužily, rozhodně se ale dostatečně mihly na scéně - některé aby pobavily, jiné aby zastrašily. O vykreslení charakterů nemůžu říct jediné křivé slovo, protože je to právě jedna z disciplín, ve kterých Patricia Briggs vyniká. Každá měla ke svému chování správný podnět, nechovaly se nelogicky a ani nebyly zbytečné. A na závěr rozhodně oceňuju další bytost k zařazení do příručky Fae a jak je poznat.

Závěrečné hodnocení:

Podtrženo a sečteno, Loviště má rozhodně několik much, ale i ty spočítáte na prstech jedné ruky, a nejde o nic, co by nějak moc kazilo celkový zážitek z četby. Rozhodně jsem se znovu přesvědčila o tom, proč vlastně Patricii Briggs čtu, zabavila se na pár hodin zajímavou knihou, a dostala chuť na další díl. Co víc si přát? Za mně rozhodně doporučuju, i když Mercy to není a akce je v knize také spíše poskrovnu, Anna je rozhodně postavou, která si čtenářovu pozornost zaslouží. Tahle holka nám v dalších dílech vytře zrak! A já se na to rozhodně moc těším.

Mé hodnocení: 8/10

- Knihu si můžete objednat na e-shopu Dům knihy

- Anotace i obrázek obálky byly použity ze stránek nakladatelství