neděle 16. prosince 2012

Vánoce jsou zase tady: Pečení vánočního cukroví


Vánoční projekt z dílny Niklause, kdy se bude každý týden na blogu objevovat tematický článek spojený s tradičními Vánočními tématy - tradice, pečení cukroví,....

Dnešním tématem je pečení cukroví, což vyšlo vážně hezky, protože jsme právě dneska s mamkou začaly péct. No jo, teprve :D Už máme zaděláno na všechna těsta, takže, ehm, hurá do toho! Ehm. 
Dobrá odpovím vám na vaši zcela zřejmou otázku - ne, pečení mě vážně nebaví. Jasně, vaření a pečení všeobecně je fajn, ale pečení vánočního cukroví? Opravdu bych se chtěla vrátit v čase zpět do doby, kdy mi bylo pět a já se vlastně jen motala okolo mamky, v rukou vykrajovátka, a snažila se ještě někam vecpat další hvězdičku. Tehdy mě to samozřejmě bavilo, protože jsem to nemusela dělat. Teď? Teď... inu, ne že by to bylo špatné. Ale když celý den pečete jen perníky a linecké, začne se vám o vykrajovátkách i zdát. Brr. I když, samozřejmě, ona je ta satisfakce, když už máte dopečeno a jen se cpete, celkem dostačující.

Co mě na pečení baví, jsou naopak finální práce. Například natírat linecké marmeládou. Nebo namáčet špičky v čokoládě. Nebo zdobení perníčků Myslím, že jste pochopili, co tím chci říct :D Prostě pečení mě baví tehdy, kdy už vím, že je konec a já si budu moct rovnou odnést cukroví k televizi nebo knížce a jen se cpát!
Což byl tak trochu dnešní případ. Po tom, co jsme s mamkou dopekly vanilkové rohlíčky, išelské dortíčky a perníčky, jsem si nenápadně šlohla pár perníků a ztěžka dosedla do křesla. Hurá, pro dnešek splněno! Uff.

Musím však říct, že pečení má i své světlé stránky. Například se s mamkou vždycky skvěle zasmějeme. Dnes jsme se například u vykrajování perníčků hádaly, které motivy nám ještě chybí. Asi patnáct minut jsem se pokoušela vehementně prosadit prasátka, ale byla jsem udolána argumentem, že jsou moc veliká. Prasátka, je mi to vážně moc líto, já se snažila. Alespoň jsem si prosadila sněhuláky, protože, jak jsem mamce řekla - sněhuláků není nikdy dost!
Taky jsem asi hodinu dumala nad tím, proč se najednou mamka rozhodla dělat išelské dortíčky ve tvaru srdíček - protože, chápeme, dortíčky jsou kulaté, že? A najednou bum! - srdíčka. No to teda...

Zároveň jsme si však mohly pogratulovat, protože z pečení máme splněno - totiž až na pařížské rohlíčky, ty nás čekají zítra. Zbytek cukroví je totiž nepečený A čím vším že se na Vánoce cpeme? Pokud počítám správně, napočítala jsem 9 druhů - vanilkové rohlíčky, pařížské rohlíčky, pusinky, ferero rocher kuličky, linecké, perníčky, kokosové tučňáky, išelské dortíčky a čokoládové špičky. A ano, cpu se vším! Muhaha, taky pak upadám do zasloužených depresí, ale hádám, že bez nich se to neobejde.

A co vy pečete na Vánoce za cukroví? Baví vás pečení, nebo ho berete jen jako nutné zlo? A máte už napečeno? jen se pochlubte :)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...